Každé embryo je v prvních dnech svého vývoje obalené glykoproteinovým obalem (zona pellucida). V ranných fázích vývoje embrya, obvykle pátý až šestý den po oplodnění, se obal embrya ztenčuje až spontánně praskne. Embryo obal opouští a začíná proces jeho uhnízdění (nidace) v děložní sliznici. Prasknutí a opuštění tohoto ochranného obalu je důležité proto, aby mohlo dojít k bezprostřednímu kontaktu buněk embrya s buňkami děložní sliznice. Zona pellucida současně tvoří mechanickou bariéru, která, pokud by nepraskla, by dále bránila růstu embrya.
Pro zdárný proces otěhotnění je velmi důležité, aby uvolnění tohoto ochranného obalu embrya proběhlo správně a ve správný čas. V některých případech však dochází k selhání tohoto procesu a embryo nedokáže opustit svůj ochranný obal. Důvodem mohou být abnormality obalu nebo pomalejší růst embrya. Na tento problém myslíme vždy, když dochází k opakovaným selháním implantace embrya do dělohy. Na našem pracovišti tuto metodu používáme standardně u všech embryí.
Při asistovaném hatchingu provedeme narušení tvrdého obalu embrya. Zákrok se provádí mezi třetím a čtvrtým dnem kultivace embrya.
Vlastní narušení obalu embrya se provádí za pomoci laserového paprsku, který je k embryu velmi šetrný a nezasahuje do jeho vnitřního uspořádání. Obal se rozruší v celé jeho tloušťce. Tím dosáhneme toho, že embryo ztrácí mechanickou překážku a může se usadit v děložní sliznici.
Abychom zvýšili možnost otěhotnění a předešli nezdařeným implantacím embrya, technika asistovaného hatchingu je dnes prováděna u všech embryí, která v procesu kultivace dosáhnou třetího až čtvrtého dne.
Někteří lidé se obávají, že při narušení obalu embrya může dojít k jeho ohrožení nebo změnám v jeho uspořádání, což by mohlo narušit vývoj a zdraví jejich potomka. Jedná se však o velmi šetrnou metodu, kterou provádí zkušený embryolog. Využití laserového paprsku patří k nejšetrnějším metodám asistovaného hatchingu. Při zákroku v žádném případě nedochází k zásahu do struktur embrya a rizika jsou prakticky nulová.
